Anomiokracie

Lidé nemohou nalézt skutečného původce nové moci

Pro současné velmi podivné politicko-společenské jevy (počínaje artifocyklickou událostí s epidemií) odporníky z celého světa nazývány různými opisnými termíny. Odporníci nejčastěji používají prostý termín “totalita”, ale ten i jim moc nesedí, protože nejsou za své psaní pronásledováni. Zkouší tedy termíny “podivná totalita”, někdy zkouší polooficiální “liberální demokracie”. Velký úspěch mají eufemismy nebo vyslovené ironické parafráze jako je “libtardí dementokracie” a podobně. Přirovnání k totalitám ale všem vázne na pocitovém rozdílu, který nejsou schopni odporníci popsat a vysvětlit. Tím rozdílem je, že předchozí lidské totality byly vykonávány jen a jen lidmi – a tudíž musely být falešně zákonné. Musely předstírat lásku a zájem o lidské štěstí a za to kumulovaly zisk a moc jako Nevěstka.

Anomiokracie, tedy vláda Bezzákonná

Ve skutečnosti se tento nový typ vlády jmenuje “anomiokracie”, tedy vláda bezzákonná. (Z řeckého a-nomia = bez-zákona) Vláda anomiokracie je možná kvůli tomu, že největší část výkonné moci má internet sám, jako třetí subjekt. Internet sám o sobě vykonává moc, ale nemá žádné zájmy ani nároky, a tím nepotřebuje lidské štěstí a fertilitu a konkurenceschopnost. Internet a elektronické systémy jsou vyrobeny jen aby měly moc nad lidmi. “Anomiokracie” připomíná totalitu, ale zásadně se od ní liší v tom, že nepodporuje fertilitu a konkurenceschopnost, tedy rodiny a láskyplné vztahy svých “podřízených”.

Anomiokracie nevytváří zákony omezující svévoli proto, aby její “podřízení” byli fertilní a konkurenceschopní. Díky tomu, že anomiokracii vykonává především elektronický systém, nepotřebuje ke své práci lidskou spokojenost a vykonává pouze jediný aspekt vlády – tedy neomezenou moc. Anomiokracie neomezuje svévolnost lidí, ale zabraňuje jakémukoliv projevu svobody. Je to také umožněno zdrcujícím výkonem elektronického hlídacího aparátu, který drtivě převyšuje možnosti lidských agentů sledujících provinění jednotlivců. Všechny prvky anomiokracie vedou ke stejnému cíli, tedy k zamezení svévole. Samozřejmě do toho patří všechny jevy, které pozorujeme, a které jsou láskyplně popisovány na různých internetových portálech odporníků. Například ekoideologie daně za život, normy přikazující online reporty automobilů a podobně, to vše jsou základní prvky anomiokracie. Dále je možné tento jev sledovat, protože se jeho nástup je absolutně hlavní událostí současnosti.

Feminní ženská reakce na anomiokracii

Společensky významná je reakce žen na anomiokracii, která totalitu svou mocí připomíná. Jelikož lidské totality měly vždy jasný, maskulinně definovaný zájem o ženské tělo, přirozenou reakcí žen vždy byla zvýšená porodnost spojená s přijetím podřízenosti maskulinně a zákonně vystupující lidské totality. Anomiokracie ženy dokonale mate absolutním nezájmem a odporem k ženské roli manželky a matky. Amiokracie žádným způsobem ženy nevybízí k ženské roli a dokonale ženskou roli dehonestuje – nepožaduje ani žádné nové děti. Anomiokracie má jasnou rétoriku v tom, že nové děti představují v podstatě jen zvyšování další viny, což je prezentováno jako “klimatická uhlíková zátěž”. Pro ženy je muž zcela sesazen z role maskulinní autority, protože jasně cítí, že moc nad lidmi má jiná entita. Té se ženy snaží všemožně přizpůsobit a udělat na ní dobrý dojem. To se projevuje například úplnou normalizací deklarace bisexuality u mladých dívek.

Mužská reakce na anomiokracii

Mužská reakce na anomiokracii je jiná, ale vede ke stejnému. Muži jsou též zmatení tím, že neznají původce té moci. Jednoznačně ale vidí, že systémy předchozích vlád, založené na volení lidských vládců, k ničemu nevedou. Uchýlí se tedy k jediné zbývající alternativě, k tomu co stvořili a bezmezně obdivují. Kruh se uzavírá tím, že muži budou požadovat, aby internet a AI převzala vládu nad lidmi a zavedla právě onen kýžený pořádek zamezením jakékoliv lidské svévole. Smyčka předání veškeré moci mluvícímu Obrazu systémové Šelmy se tím uzavírá.

Rozpad lidské lásky vlivem anomické moci

Tupý zájem anomiokracie jen a pouze o moc nad lidmi, bez zájmu o lidskou fertilitu a životní spokojenost vede k úplné destrukci lásky mezi mužem a ženou. Jak je psáno: “láska mnohých ochladne, protože se rozšíří bezzákonnost – anomia”. Ženy obecně nemůžou hledat pomoc a záchranu v lásce muže, ba dokonce podvědomě cítí, že láskou k muži a vydáním se mužovo lásce by zrazovaly přikázání anomické systémové moci. Proto raději deklarují bisexualitu a muže používají striktně jako beta poskytovatele fyzických služeb a nebo se s nimi nechtějí stýkat. Muži mohou očekávat to, že rozsah věcí, o kterých se se ženou můžou bavit, se zmenší na nulu. Rozhodně se muž nemůže pustit do kritiky ženské oddanosti anomické vládnoucí moci. Žena potřebuje cítit, že muž je zcela neinformován, zmatený a oddaný anomické šelmě. Žena potřebuje cítit, že její osobní spojení s anomickou mocí jí dává podle Druhé Morálky jasnou morální převahu nad mužem. Toto ženu nutí se zajímat o muže, kterými jinak hluboce pohrdá. Tím nemůže muž ženě s ničím pomoci a jeho nabídka manželovo lásky je pro ženu oddané anomické moci skutečně irelevantní a směšná. Vnímá jí v podstatě jako lásku k nepříteli vlastního společenství.