Retrográdní hodnocení bohatství

Nikdo nebude moci kupovat ani prodávat, aniž…

Množství konspiračních teorií a výkladů interpretuje biblické verše o nemožnosti „kupovat a prodávat, aniž…“ jako nutnost používat jakousi speciální jednotnou měnu, kterou by snad emitoval přímo kníže pekel. Tyto verše ovšem o speciální měně nebo penězích vydávaných Satanem vůbec nemluví. Můžeme nyní rozsuzovat, zda tyto verše naopak nehovoří o jiném jevu, který přímo vyplývá z podstaty Bezzákonnosti.

Tento jev by se dal nazvat jako “Retrográdní hodnocení bohatství”. Doposud bylo hodnocení bohatství vzhledem k penězům prográdní a mohlo být i zákonné. Čím člověk více peněz získal, tím měl větší majetek. U retrográdního hodnocení bohatství si člověk za peníze nemůže nic koupit, dokud na nákup nezíská nárok od systémové moci například formou uhlíkových povolenek či jiného totalitně ideologického mechanismu.

Tím vytváří systémová Šelma univerzální daň za životní a civilizační aktivity a povolení k utrácení peněz vydává až na základě splnění jejího nárokování. Člověk tedy nemůže být bohatý tím že má peníze, ale musí mít ještě povolení je utratit přímo od systémové moci. Tím se biblické verše naplňují nikoliv obrazně, ale doslovně. To je ostatně u Zjevení typické a je to také důvod, proč na lidstvo padne po odhalení shody mezi Zjevením a realitou obrovská bázeň.