Bezzákonnost

Bezzákonnost a Zákonnost popisuje stav lásky milovaného a milujícího

Základem všech Stvořených věcí je Láska. Ta je také důvodem k veškerému Božímu Stvoření. Člověk může mít veškeré poznání i veškeré (technické) možnosti, ale bez lásky je to zcela k ničemu.

Láska je vztahem tvořícího původce ke stvořenému milovanému. Věci Člověka jsou stvořeny jako věrný obraz Božích věcí, proto i člověk velmi dobře chápe lásku. Pro čistou a Zákonnou realizaci lásky je nutná bázeň milovaného, aby milujícího neustále neštval svými zradami a nárokováním.

Člověk se setkává s těmito vztahy lásky:

1. Láska Boha k Člověku
2. Láska muže k manželce
3. Láska rodičů k dětem

Proto existují tři typy Bezzákonnosti:

1. Bezzákonnost Člověka k Bohu (vedoucí k apokalyptickému Odstoupení od Boha)
2. Bezzákonnost Manželky k Muži (vedoucí k odstoupení žen od mužů a k rozpadu vztahů a ochladnutí lásky)
3. Bezzákonnost dětí vůči rodičům, která též kulminuje v apokalyptické době.

(poznámka: Apokalyptická = ve Zjevení popsaná)

Každá tato láska může být buď naplněna Zákonně, a nebo pošpiněna nečistotou Bezzákonnosti. V Bezzákonnosti milovaný subjekt zneužívá lásku milujícího, nárokuje si služby a nutí milujícího, aby poskytoval. neboť věří, že má na poskytování nárok.

Klíčem k emocionální kaskádě je pak kdo z koho pochází. Děti pochází z rodičů, muž skrze ženu, žena z muže a Člověk z Boha. Bezzákonnost aplikuje ten co pochází z někoho směrem k tomu, z koho pochází.

1) Bezzákonnost ve vztahu Člověka k Bohu

Díky tomuto členění vztahů lásky můžeme narazit na Bezzákonné pošpinění lásky u bodu 1., tedy když člověk považuje lásku Boha za povinnost, kterou si Bůh způsobil stvořením lidí. Takový člověk dělá z Boha ultimátního beta providera, který mu prý musí sloužit, protože si člověk na jeho služby dělá nárok. Takový člověk říká Bohu: “když už si nás stvořil, tak se musíš starat když si to slíbil a my ti tady vyznáváme poslušnost”. Bezzákonnost, tedy neexistence bázně před Bohem, vede k naprosté ignoraci Boží vůle a ke ztrátě jakékoliv bázně před tím, že člověk bude Boha štvát a zraňovat smilněním s modlami. (tedy člověk hledá láskyplné rady u neživých nebo dokonce démonicky nepřátelských předmětů, dopouští se modloslužby, smilnění s démony a modlami). Tento jev se nazývá též Odstoupení od Boha.

2) Bezzákonnost ve vztahu Muže a Ženy

Bezzákonnost muže a ženy je pro Člověka nejlepším poučením, neboť muž a žena jsou si nejvíce rovní ve svobodné volbě navazování vztahu. Bezzákonnost u lidí vychází ze svévolnosti žen, které si vynucují lásku muže a snaží se ho získat do role služebníka bez ohledu na to, zda je onen muž miluje. Taková žena si pak dělá z muže ultimátního beta providera, který jí prý musí sloužit. Taková žena říká muži, že jí musí sloužit, protože ona se mu vydala. Taková žena míří k tomu aby otěhotněla a pak řekla: “když si ho tam strčil, tak se musíš starat, protože mám na to nárok”. Ženská Bezzákonnost vede k naprosté ignoraci mužovo vůle a ke ztrátě jakékoliv bázně před mužem. Takové ženy se cítí pevně zaštítěny mocí Druhé Šelmy a její feministické ideologie.

3) Bezzákonnost ve vztahu dětí a rodičů

Každá žena si pak bolest muže z bezzákonného zneužívání jako lásky může vyzkoušet ve vztahu k dětem, takže v mateřství je záchrana pro ženu. Žena svým bezzákonným přístupem k mužům i k Bohu vede své děti k bezzákonnému zneužívání její vlastní lásky. Ale běda každému, kdo vyučuje bezzákonnost a svede k bezzákonnosti někoho z těch maličkých! Bezzákonně vychované děti si dělají z rodičů neomezené beta providery, protože jsou si jisté v tom, že jim rodiče musí sloužit. Dětská bezzákonnost se pak projevuje bezuzdným zneužíváním rodičů a absolutní absencí jakékoliv bázně před jejich vztekem. V tomto je dětská bezzákonnost nejvíce podobná bezzákonnosti Člověka k Bohu.

Projevy Bezzákonnosti

Kdo přijme Bezzákonnost, ten nemůže vidět jak bezzákonnost lásku milujícího špiní a zneužívá. Tím pádem nemá žádnou bázeň.

Bezzákonnému člověku nevadí, že dělá úplně jiné věci než po něm Bůh chce, protože takový člověk si určuje své vlastní nároky a před Boha staví sebejistě a bez jakékoliv bázně před Božím hněvem své vlastní požadavky. Takový člověk myslí, že za své demonstrativní sebevydání má úplný nárok na stejné služby, jako Bohem milovaný člověk. Tím pádem se ani nezajímá, zda ho Bůh miluje – spoléhá na to, že Bůh zaslíbil kvalitní služby.

Bezzákonné ženě nevadí, že dělá úplně jiné věci než po ní muž chce. Předkládá mužům své vlastní nároky a před svévolně vybraného muže staví sebejistě a bez bázně z mužova hněvu své vlastní požadavky. Taková žena si myslí, že za své demonstrativní sebevydání má úplný nárok na stejné služby jako mužem milovaná Manželka. Taková žena se ani nezajímá, zda jí muž miluje – spoléhá se na to, že moc Systémové Šelmy muži připisuje povinnost ženě sloužit.

Bezzákonému dítěti nevadí, že neposlouchá rodiče a dělá si co chce. Předkládá rodičům své požadavky a vůbec neuvažuje, že by tím rodiče štvalo. Takové dítě si myslí, že jeho pozice dítěte mu dává jasný nárok na veškeré služby rodičů. Svojí existenci považuje takové dítě za jasnou odměnu za požadované služby. Často používá k vydírání hranou sebetrýzeň, čímž milující rodiče vydírá.

Vláda Bezzákonného

Digitální Šelma, nebo též Druhá Šelma, umožnuje moc nad lidmi realizovat bez pomoci lidských prostředníků. Tím pádem nemusí dodržovat žádný zákonný otcovsko-manželský přístup vlády k ovládaným lidem. Vláda Bezzákonného se projevuje tím, že nepotřebuje k udržení své moci lidskou prosperitu a fertilitu protože lidi k výkonu moci nepotřebuje. Používá čísla a stroje, technologii Obrazu Šelmy, která mluví. Vláda Bezzákonného se tak soustředí pouze na zvyšování své vlastní moci nad lidmi a všemi prostředky bojuje proti své hlavní hrozbě, proti projevům zákonnosti a lásky.