Bezzákonnost

Bezzákonnost je označení pro něco, čemu dnes říkáme „láska“

Láska je vztahem tvořícího původce (takzvaného Pochazitele) ke stvořenému milovanému (takzvanému Pocházejícímu). Základem lásky Pocházejícího je BÁZEŇ před tím, aby milovanému Pochaziteli nepošpinil a nezesměšnil jeho lásku k němu. Proto milující Pocházející svého Pochazitele NEPOKOUŠÍ (neaplikuje shittest) a snaží se dodržovat Zákon, vydaný Pochazitelem k ochraně Lásky.

Člověka Bůh stvořil aby zrcadlil obraz Boha, proto i člověk velmi dobře chápe zákonnou lásku i bezzákonné nárokování a chtění. Člověk se setkává s těmito vztahy kde se zákonná či bezzákonná láska může projevovat:

  1. Láska Boha k Člověku
  2. Láska muže k manželce
  3. Láska rodičů k dětem

Proto existují tři typy Bezzákonnosti:

  1. Bezzákonnost Člověka k Bohu (vedoucí k apokalyptickému Odstoupení od Boha)
  2. Bezzákonnost Manželky k Manželovi (vedoucí k odstoupení žen od mužů a k rozpadu vztahů a ochladnutí lásky)
  3. Bezzákonnost dětí vůči rodičům (učení genderových nauk o zrušení rodiny a osvobození dětí od rodičů)

Každý vztah může být buď naplněn buď Zákonně jako Láska, a nebo může být zničen a ztrapněn nečistotou Bezzákonnosti. V Bezzákonnosti milovaný subjekt zneužívá lásku milujícího, vydírá ho jeho láskou k němu, nárokuje si služby a nutí milujícího, aby poskytoval nárokované věci. Bezzákonnému člověku vůbec nevadí, že Lásku svého Pochazitele špiní a ztrapňuje a pořád provokuje, protože pro něj nejsou emoce Pochazitele důležité a hledá jen svůj prospěch. Tím je Zákonná Láska zabita a zničena.

Děti pochází z rodičů, muž skrze ženu, žena z muže a Člověk z Boha. Bezzákonnost aplikuje ten co pochází (Pocházející) z někoho směrem k tomu, z koho pochází (Pochazitel).

1) Bezzákonnost ve vztahu Člověka k Bohu

Bezzákonný Člověk považuje lásku Boha za povinnost, kterou si Bůh způsobil stvořením lidí – považuje tedy veškeré služby Boha za zcela nárokovatelné. Odtud pocházela i fiktivní představa že takzvaně: „Do Nebe jdou všichni“. Bezzákonní lidé jsou vyučováni Šelmou, jejím Obrazem a Falešným Prorokem dělat rituály, které jim údajně zajstí NÁROK na Boží služby. Takoví lidé mají v srdci myšlenku, že Bůh bude mít BÁZEŇ nezklamat ty, co tak věrně poslouchali Falešného Proroka a vše udělali tak, jak jim nalhal. Dokonce veškerá učení o Královně Nebes byla odvozena od představy bezzákonných lidí, že Bůh musí logicky mít BÁZEŇ před matkou jeho jednorozeného syna a tudíž že jí musí chtě nechtě poslouchat když takzvaně „oroduje“ za své uctívače, aby jim u Boha oklikou získala vstupenku do Nebe.

2) Bezzákonnost ve vztahu Muže a Ženy

Bezzákonnost muže a ženy je pro Člověka nejlepším poučením, neboť muž a žena jsou si nejvíce rovní ve svobodné volbě navazování vztahu. Bezzákonnost u lidí vychází ze svévolnosti žen, které si vynucují lásku muže a snaží se ho získat do role služebníka bez ohledu na to, zda je onen muž miluje.

V bezzákonných naukách jsou muži vyučováni k tomu, aby měli BÁZEŇ před ženou a servilně jí sloužili, aby si mohli dovolit přístup k jejímu tělu a aby je taková žena milovala. Dívky i chlapci jsou vyučováni, že základem je aby „dívka byla zamilovaná“. Všichni jsou vyučováni, že ženská láska má podobu bezmezného chtění nějakého muže, jehož naléhavá palčivost automaticky omlouvá i všechno lhaní, podvádění, manipulaci. Bezmezný a neovladatelný chtíč, který ženu stíhat muže, ale není „láska“ – je to Boží trest, který žena dostala v Edenu.

Dívky jsou vyučovány, že jejich tělo je obchodní artikl s velkou cenou, která bude i ve věku babičky (18 + 18 let = 36 let) pořád vyvolávat v mužích trýznivou touhu jí mít a zakládat s ní rodinu. Díky těmto nesmyslům pak dívky ve své nezměrné pýše zcela ignorují Bohem dannou délku života a chtějí mít nároky novomanželky vždy. Takové ženy skutečná Láska muže vůbec nezajímá, jen ho libovolně pokouší a shittestují, aby z něj získaly co největší zisk.

Synonymum pro učení ženské bezzákonnosti je termín „ženská emancipace“, což je ono odstoupení žen od mužů,.

3) Bezzákonnost ve vztahu dětí a rodičů

Každá žena si pak bolest muže z bezzákonného zneužívání jako lásky může vyzkoušet ve vztahu k dětem. Žena svým bezzákonným přístupem k mužům i k Bohu vede své děti k bezzákonnému zneužívání její vlastní lásky. Ale běda každému, kdo vyučuje bezzákonnost a svede k bezzákonnosti někoho z těch maličkých! Bezzákonně vychované děti si dělají z rodičů neomezené beta providery, protože jsou si jisté v tom, že jim rodiče musí sloužit. Dětská bezzákonnost se pak projevuje bezuzdným zneužíváním rodičů a absolutní absencí jakékoliv bázně před jejich vztekem. V tomto je dětská bezzákonnost nejvíce podobná bezzákonnosti Člověka k Bohu.

Druhý Šelma připravila nauky o potírání lásky rodičů k dětem. Nejprve oddělila děti od svých otců učením ženského odstoupení od muže, a poté je oddělí i od matek naukami o zrušení rodiny. Druhé Šelmě je dáno šířit nauky o opuštění konceptu rodiny, které je samo o sobě úplným odstoupením lidí od Boha.