Zákon

Zákon a principy zákonnosti

Při studiu Bezzákonnosti a jejího šíření a “tajemství” bezzákonnosti si musíme uvědomit, co označujeme termínem “zákon”.

Zákon je nařízení, které je z principu vydáváno vládnoucí mocí, a je myšlený v dobrém – jako ochrana spravedlnosti (například světské) před lidskou svévolností.

Sekulární, světská vláda zákonná, před zmizením Té Překážky

Světské zákony přijímají lidé od svých vlád víceméně dobrovolně proto, aby jejich společenství bylo zdravé a konkurenceschopné – aby nebylo zatíženo vnitřním rozkladem kvůli svévolnému chování většiny lidí.
Před tím, než zmizela Ta Překážka, byla vláda striktně zákonodárná. Dokonce až do té míry, že lidé vnímali svou “vládu” jako synonymum pro zákonnost. Lidé postižení zločinem, tedy zle myšlenou svévolností, se vždy odvolávali k vládě na dodržování Zákona. Toto dodržování zákona se pak řeší světským soudem.

Pro udržení vitální a konkurenceschopné společnosti (například v království nebo v národním státu) musel zákon striktně určovat lidem pravidla ochraňující rodiny a děti. Pokud toto nebylo dodržováno, společenství rychle vymřelo nebo bylo pohlceno jiným, v těchto zákonech pevnějším společenstvím. Zároveň byla také dříve moc nad lidmi vykonávána lidskými služebníky moci, které bylo nutné podporovat v jejich rodinném životě.

Proměna světské vlády ve vládu Bezzákonného, po zmizení Té Překážky

Vláda Bezzákonného postrádá element otcovské lásky k lidu. Nevytváří tedy zákony, které by měly lidi chránit před jejich svévolností. V milulosti taková vláda nebyla možná, protože by její princip zlikvidoval vykonavatele moci, lidské pracovníky. Nyní zmizela Ta Překážka, vykonavatelem moci je mluvící Obraz, z něhož nejmarkantější je AI. Důsledná digitalizace a přeměna veškeré interakce státní moci Druhé Šelmy na čísla označující člověka (přičemž lidé nemohou kupovat ani prodávat bez těchto čísel) umožnuje totalitní vládu nad lidmi bez použití lidí. Vzniká rozsáhlý payteriát. To umožnuje vládu bezzákonnou, vládu neberoucí ohled na prospěch lidí i proti lidské svévolnosti. (Tedy princip otcovské lásky k dětem)

Totalitní vláda pomocí modly mluvícího Obrazu Šelmy je podpořena všudypřítomnou abstraktní totalitní mocí, která je velmi podobná náboženským hierokratickým vládám v minulých miléniích. Tehdy kněží rozhodli že nějaká modla se zlobí, a lidé museli například obětovat úrodu, předměty, ba i lidi. Veškeré tyto hierokratické vlády založené na démonských náboženstvích byly pak plně podporovány démonickými zjeveními, spiritismem a channelingem. Hierokratické vlády tedy jako nevěstka smilnily s těmito démony a vládly lidem jako První Šelma.

V Posledních Časech už nemůže Šelma systémové moci nad lidstvem používat démony a jejich zjevení pro aplikaci vlády, protože duchovní základ a Satanovo působení musí zůstat skryto. Zastřešujícím terminátorem pro všechny myšlenky vedoucí k nepozemskému původu společenských jevů je model mimozemš’tanů, který lidské nauky nebudou popírat, ba naopak potvrzovat.

Lidé tedy byli puzeni Druhou Šelmou k tomu, aby vytvořili Obraz té první Šelmě, který bude výtvorem lidských rukou, ale bude vykonávat VEŠKEROU MOC té první Šelmy. Druhá Šelma pomocí nové anateické hierokracie vytvořila nový model kolektivní viny pro univerzální hrozbu nebes pro všechny lidi, tedy báji o vzpouře počasí proti lidem. Anateická hierokracie také předává moc Obrazu Šelmy a zavádí vládu Bezzákonného, čehož si lidé nemohli nevšimnout. Jelikož lidé ale neprovozují Prvočtení a uchýlili se k bájím, nevšímají si pravé podstaty jevů.

Lidé místo toho jen zmateně pobíhají a hledají u své elektronické modly hlas, který by jim lechtal sluch a napomohl jim zamilovat se do Bezzákonnosti a zkusit jí využít pro osobní prospěch.

V Bezzákonné vládě je lidstvo jako dětský tábor, který opustili vychovatelé. Jako děti, které dobrovolně opustili svého otce a jdou si kam chtějí. Toto je odstoupení od Boha. To musí přijít, aby se do lží zamilovali všichni, co míří do záhuby a nemohou kvůli své milované Svévolnosti na Novou Zemi. Takoví budou uvrženi do Ohnivého Jezera a zaniknou tak, že na ně již nikdy nebude vzpomenuto.