Řešení lidských problémů v Anomické vládě

Anomická vláda se pohybuje na legislativní rovině „západní demokracie“, která vychází z premisy, že všechny mechanismy řešení lidských problémů se odehrávají ve fyzickém veřejném prostoru. Ovšem v okamžiku, kdy se procesy demokracie začnou odehrávat ve virtuálním pseudoveřejném prostoru, kam nikdo fyzicky nechodí ale pouze se tam setkávají názory lidí, nemůže se zde lidé fyzicky zvednout a jít řešit problémy.

Problematiky duševních versus fyzických problémů

V lidském životě má člověk určité otázky, které ho trýzní duševně, ale nikoli fyzicky. Lidská duše se těmito otázkami zabývá, přestože se netýkají řešení fyzických problémů, které leží ve zcela jiné kategorii, zjednodušeně otázek získávání energie (nedostatek jídla, pití, tepla…). Za poklidné vlády Nevěstky mohli lidé pohodlně sedět doma a vyjet si na festival, kde si podívali o tom, jestli jsou ve Vesmíru sami nebo jestli se na Marsu může těžit uran. Mohli trávit hodiny čtením nejrůznějších knih, ale vůbec kvůli těmto duchovým problémům fyzicky nestrádali.

Naproti tomu fyzické problémy leží v úplně jiné kategorii. Týkají se nedostatku jídla, pití, tepla… – zjednodušeně tedy otázky zisku energie. Energie k životu, energie k ohřevu těla. Na Nové Zemi je veškerý zisk energie zajištěn přímo Bohem, kdežto zde na Staré Zemi si jej člověk musí zajistit sám.

Dalo by se též říci, že v prostředí, kde se nemusí řešit fyzikální potřeby (např. na Nové Zemi), se řeší pouze potřeby duchovní.

Řešení problémů v Anomické vládě

Jelikož v Anomické vládě se vše odehrává v elektronickém prostoru, nemohou se zde uplatnit fyzické principy pro „demokracii“ ani získání energie. Diskuzí na internetu se prostě člověk nenají ani nenapije. Díky tomu se přesunu lidského uvažování a kolektivní moci (připomeňme si, že Moc znamená, že subjekt může neomezeně mluvit a nikdo jej nemůže umlčet) nastávají zcela nové tlaky neomezené fyzickými potřebami, spadající do kategorie duchovních problémů.

Iracionální a čistě duchové problémy dnes řídí celou politiku světa, a tupý, nemluvící stroj Mluvící Obraz se snaží všem lidem vládnout. Celkový tlak všech rétorik vycházejících z Anomické moci Mluvícího Obrazu působí v politickém světě finanční podporu války. Anomická moc velmi silně útočí proti jakémukoli lidskému společenství či národu, který nechce být zcela vydán do moci Anomické vlády. Prakticky v tom ani není vědomý záměr, ale vyplývá to pouze z toho, proč byl Mluvící Obraz vyroben.

V pseudovirtuálním prostoru, kde se řeší odtělesněné problémy, se z demokracie stává absolutní poslužný systém pro šíření duchových názorů.

Právě v duchovém prostoru se nejvíce uplatňuje, že kdo má moc, může neomezeně mluvit a nikdo ho nemůže umlčet. Naopak subjekty, které moc nemají, mohou být snadno umlčeny a vymazány. Politik v Anomické vládě musí ve válečné kampani bojovat proti každému, kdo nechce být ovládán tímto duchovým prostorem.

Ideologii kolektivní viny začala nejprve používat Nevěstka, nicméně té se to vymklo z rukou a upadla v nemilost. Tento zdánlivě nepravděpodobný jev je v Bibli popsán pouhým konstatováním, že Nevěstka velmi hýřila a bohatla, ale pak upadla v nemilost.

V minulosti lidé v duchovém prostoru lidé řešili duchovní otázky převážně směrem k Bohu. Duchový prostor představovalo především čtení knih – lidé seděli nad knihami a četli je. Ovšem neřešili v nich opisně získávání energie, zatímco v dnešním duchovém prostoru řeší nejzákladnější fyzické věci lidského přežití – zisk jídla, zajištění topení a podobně. Tyto problémy lidé neřeší ve fyzickém prostoru, ale v prostoru duchovém. I možná řešení ve fyzickém prostoru (například demonstrace) jsou zcela znemožněny tím, že vládnoucí moc má prostor duchový.

V dřívější literární a hudební tvorbě se řešily převážně otázky duchovního typu, zatímco v dnešní hudbě a literatuře se naopak řeší ty nejprimitivnější věci založené na nutnosti získávání energie.