Ideologie
Konstrukt obecné viny, určený k upevnění totalitní moci
Unipolární ideologie (ideologie totalitních režimů minulosti)
Ideologie je soubor zdánlivě logických idejí (myšlenek), které nepozornou veřejnost vedou k přijmutí domělé viny za neúspěšný boj s ideologickým nepřítelem či ideologickým nebezpečím. Ideologie slouží politickému subjektu, který chce nastolit totalitu pomocí Ideologického převratu. Ideologie je šířena mediální aktivitou, která se nazývá PROPAGANDA. Propaganda je zjednodušeně řečeno “reklama na ideologii”.
Ideologie vytváří vzájemně propojený myšlenkový aparát, který běžnému člověku podsune myšlenku, že nikoliv VLÁDA, ale obyvatelstvo je zodpovědno za neúspěšný boj s ideologickým nepřítelem. Člověk, který uvěří ideologii, se tak zdánlivě dostane na stranu, která nese veškerou vinu. Naopak totalitní vláda je vždy ta, co vše dělá správně “pro dobro ideologie, ve jménu ideologie”. Tím si totalitní vláda zajištuje, že se za neúspěchy ideologického boje nemusí zodpovídat – a není tedy nutné volit jinou (demokratickou) vládu.
Ideologie používá model vytvoření Ideologického nepřítele, obecného nepřítele, nebo téměř apokalyptických problémů – které můžeme souhrně nazvat jako Ideologický nepřítel. Může to být národnost, neporazitelné lidské negativní vlastnosti, vědecké lékařské teorie, náboženské teze a nebo například boj s počasím. Tento obecný nepřítel, jehož poražení IDEOLOGIE slibuje, musí mít tyto vlastnosti:
- Musí být neporazitelný
- Musí být téměř abstraktní
- Jeho poražení nesmí být přesně definovatelné
- Nesmí být jasné, jak bude konečné vítězství nad nepřítelem vypadat.
Všechny tyto body jsou nesmírně důležité, neboť boj s ideologickým nepřítelem musí být nepřehledný, abstraktní. Aby se totalitní moc nemusela zdopovídat z konkrétních chyb.
Cílem ideologie je nastolení Ideologického převratu, který nastane v okamžiku, kdy už souhrný odpor obyvatelstva vůči chybným základům ideologie ochabne únavou a odevzdaností. V ten okamžik Propaganda vítězí a lidé už nemají čas a sílu jejím myšlenkám vzdorovat. I to nejsilnější obyvatelsvo nevydrží nápor dobře cílené Propagandy více než dva roky.
Ideologie nesnáší ŘEŠENÍ, řešení boje s ideologickým nepřítelem je tabuizováno
Kdo nevěří uvedeným definicím, může si ověřit, že například ideologický pilíř studu za konzumní způsob života a za konzumaci energie předkládá lidem různá nereálná energetická a dopravní řešení, ale zcela tabuizuje skutečné řešení – zvládnutí termonukleární fúze. Proto se v zelených ideologiích a “údělech” nebude o nukleární fúzi nikdy mluvit. Povšimněme si také, že celá populace je dokonale skrze propagandu vyučena eko-propagandou, ale o probíhajících projektech fúzní energie neví nic. Je to příklad současné neomezené moci propagandy mediokratické totality.
Moderní způsoby vybíjení nespokojenosti obyvatelstva pomocí “bratrovražedného” boje – bipolární “pravda”
Ideologie šířená propagandou je v první fázi určená k vytvoření podmínek pro ideologický převrat, pro přeměnu demokracie v totalitní moc. Po ideologickém převratu a nástupu totalitní moci je občanský odpor vůči ideologii KRIMINALIZOVÁN, ovšem opačný názor na řešení boje s ideologickým nepřítelem je podporován, neboť umožnuje obracet hněv obyvatelstva proti sobě samotnému a obyvatelstvo se tak vyčerpává v boji samo se sebou a nikoliv s totalitní mocí. Toto je takzvaná:
Bipolární ideologie = moderní způsob vytvoření nesvrhnutelné totalitní moci
Unipolární ideologie, myšlenky jedné ideologické pravdy, se potýká se základním problémem – svrhnutelností. Unipolární ideologie jasně určuje, že kladný pól ideologické fronty představuje totalitní vláda a její aparát, záporný pól tvoří všichni, co s ideologií nesouhlasí. Unipolární ideologie starého typu pomáhala ku své škodě definovat a seskupit své vlastní odpůrce. Ti se ani nemuseli snažit se seskupit, neboť staré ideologie je označily samy. To jim umožnilo se snadno sjednotit a svrhnout totalitu. Offline způsob monitorování myšlení populace (odposlechy, agenti) neumožňoval jiný způsob totality, než totalitu unipolární ideologie.
Bipolární ideologie je naproti tomu umožněna dnešním online světem, ve kterém je možné dokonale přesně mapovat myšlení obyvatel. Dnes je možné online sledovat reakce a pohyby celé populace, nikoho nezajímají konkrétní osudy jednotlivců, pro totalitní režim je důležité mapování společného názoru anonymní masy. Ideologie tedy NEMUSÍ být založena na žádném uzavřeném národním bloku. Bipolární ideologie předkládá lidem kladný i záporný pól názoru na boj s ideologickým nepřítelem. Dělá to tak proto, aby se odpor lidu vždy dal obrátit proti lidu samotnému.
Duchovní principy ideologie
Ideologie předkládá lidem myšlenku falešné zbožnosti, svatosti, dokonalosti, ke které se lidé chtějí přihlásit aby se cítili “lepší”. Ideologie nutí lidi pokrytecky přijmout myšlenku, že jsou velmi svatí, i když to není pravda. Poté lidem ideologie předkládá různé ideologické problémy (viz ideologický nepřítel), se kterým se má člověk utkat. Jelikož je ideologie založena na faktu, že tento boj nelze vyhrát, je zaručen pocit trvalé viny obyvatelstva a nedotknutelnost totalitní moci, která ideologii hlásá.
Ideologie není nauka o ideálu
Je velmi destruktivní, jak je prakticky ve všech médiích slovo IDEOLOGIE chybně interpretováno jako nauka o něčem ideálním a krásném. Pravdou je ale opak.
Ideologie je nauka, která slouží k přípravě obyvatelstva na převzetí totalitní moci. Ideolog je tedy člověk, který připravuje soubor myšlenek pro PROPAGANDU, tedy k reklamě na ideologii. Ideologie je systém myšlenek, vedoucí demokratické obyvatelstvo k přijmutí viny za neúspěšný boj s myšlenkovým konstruktem ideologie, tedy s ideologickým nepřítelem. Obyvatelstvo, které tuto vinu (nevědomky) přijme, je poté snadnou obětí totalitního režimu.