Samosnubnost

Samosnubnost žen, manipulativní projev Bezzákonnosti

Samosnubnost byla metoda nárokování si mužských služeb ženami řícících se naukami feminismu. Samosnubná žena provádí napodobování svého vydání se muži a přitom jí vůbec nezajímá, zda jí onen muž miluje. Mužovu lásku považuje za zbytečnou, neboť cítí počítá s materiální podporou od moci Druhé Šelmy a počítá s tím, že od muže bude nárokovat poslušnost a finanční pomoc jako odměnu za své projevy oddanosti. Takto ženy uvažovaly dokud nebyla odstraněna Ta Překážka.

Ignorace nutnosti manželovy skutečné lásky je projev Bezzákonnosti srdce. Přesně jak žena přistupuje k muži, tak také přistupuje k Bohu.

Ženská samosnubnost je věrným zrcadlením lidského nárokování služeb Boha

Předstíráním oddanosti Bohu pomocí plnění předepsaných rituálů a docházky Církevních Organizací je stejným druhem manipulace k nárokování služeb Boha. Členové Organizací si snaží zajistit výhodnou “jistotu spasení” pomocí všemožného předstírání oddanosti.

Takoví budou říkat Ježíši Kristu: “Copak jsme v tvém jménu neprováděli mocné skutky a nevymítali démony?” A Ježíš jim odpoví: “Vás neznám, odstupte ode mě pachatelé Bezzákonnosti”.

Tak jako muž zakládá svou rodinu a přitahuje k sobě ženu kterou si vybral, tak Bůh sám si k sobě přitahuje své lidi. Tak jako žena nemůže svým manipulativním chováním vynutit a nárokovat lásku muže, tak také člověk nemůže svými manipulativními činy donutit Boha, aby jej přijmul.