Přísný zákaz užívání internetu v komunikaci věcí obecních

Sociální sítě internetu nejsou stvořeny aby šířily pravdivé informace, ale aby připoutaly pozornost vypjatými emocemi. Pokus je brát internetové komerční sociální sítě vážně jako prostředek pro reálnou obecní komunikaci je šílenství bláznů

Myšlenka využívat moderovaný pseudoveřejný prostor sociálních sítí pro řízení obecních věcí lidské společnosti je šílenství. Je to pokus použít volnočasovou hračku na řízení světa.

Jelikož se politka týká lidského těla a reálného fyzického života, MUSÍ být komunikována pouze na reálných setkáních umožnujících fyzický kontakt. (informace emitované lidským tělem musí přijímat lidské tělo příjemců bez informačního ovlivnění, moderace). Jakmile je tato komunikace a “setkávání” ve věcích obecně politických přenecháno moderovanému “pseudoveřejnému” prostoru sociálních sítí internetu, STÁVÁ SE VLÁDCEM VŠEHO samozřejmě INTERNET.

Žádný člověk nemůže být tak hloupý, aby věřil tomu, že obsah a obecné “vyznění” internetových diskuzí je reálný obraz potřeb a myšlení lidské společnosti. To samozřejmě není pravda – moderované komerční elektronické služby jsou naprogramovány aby vytvářely emocionálně vypjatý konflikt mezi uživateli a neustále ho zesilovaly. Klidné a nekonfliktní zprávy tyto služby nepřenáší a potlačují. Na internetu není možný žádný kontakt s realitou potřeb reálné fyzicky existující společnosti.

Další poznatky a artifologická upřesnění. Základní věty artifologie, výběr:

Zájem algoritmů řídících sociální sítě pseoudoveřejného prostoru totiž není informovat, ale emocionálně působit, což jde nejlépe nepravdou, nepravostí a šířením nenávisti. Sociální sítě internetu jsou vyrobeny tak, aby šířily emoce vzbuzující obsah a stavěly proti sobě teze a antiteze do vyrovnané síly a působily tak nevyřešitelný konflikt.

Obecnou vlastností tohoto sdělení artifologie je fakt, že většina lidí po přečtení vůbec netuší, jak na toto jasné poznání reagovat a mlčky je opouští.

Lidé se budou pořád snažit o nějaké jiné vysvětlení, ale nikdy nemohou dospět k poznání výše uvedené jednoduché pravdy že na internetu nevidí realitu, ale že na ně jen mluví virtuální obraz světa, uměle komerčně vytvářené emocionální vlny.

Ústy internetu nehovoří vůle lidu, ale internet užívá libovolné hlasy lidí k vytváření svého obrazu reality.