Mocnosti

Mocnosti, Knížata a Mocnosti, vysvětlení

Pojem Mocnosti v Bibli označuje jednu z mnoha hierarchií duchovních služebních bytostí Boha Stvořitele, andělů. Tito andělé, zodpovědní za řízení tělesných pudů hmotných bytostí, přímo podléhají Satanovi, který následně může konat jen podle Boží vůle a trvale Bohem daných Pravidel. V pozdějších textech Nového Zákona jsou Mocnosti zmíněny vedle „Knížat“ jako rozdělení padlých andělů (démonů), kteří se spolu se Satanem, vládcem všech Knížat a Mocností v ovzduší, ve vzpouře odvrátili od Boha.

Satan byl vybaven veškerým věděním k řízení Mocností, poté však podlehl pýše a kvůli tomu, že vrcholem Božího stvoření je Člověk, a nikoliv Satan, se postavil do opozice vůči Bohu. Satan lidi považuje za nedobrý nápad, za bytosti nehodné být výsledkem Božího díla. Tato rebelie vůči Bohu ale přímo zapadá do Božího Plánu, neboť Satan nyní používá své Mocnosti k tomu, aby odvracel lidi od Boha.

Kulty a uctívání Mocností

Ačkoli to zní sebedivněji, odvracení pozornosti od Boha je NUTNÉ, protože pokud by lidi od Boha nic neodvracelo, nic jiného než být s Bohem by lidé dělat prostě nemohli. Jelikož je Božím Plánem vytvoření Člověka, který se může SVOBODNĚ rozhodnout, je zcela nutné, aby mohl každý z lidí upřít svou pozornost podle svého svobodného srdce. Zlé srdce ke zlým věcem, svaté oddělené srdce k Bohu.

Démoni potřebují svádět lidi do lží a proto lidem ve svých falešných učeních nabízí možnosti obchodování s Mocnostmi. Pomocí mechanismu „vzrušení“ a následného „uspokojení“ manipulují Mocnosti s lidskou psychikou toužící po tělu příjemných, kladných smyslových prožitcích. Za provozování okultních a esoterních nauk člověk dostává od Mocností „odměnu“ v podobě nejrůznějších druhů vzrušení a uspokojení. Člověku rozsuzujícímu pouze podle tělesného smýšlení (tedy podle vnějších smyslových vjemů, emocí a pocitů) se ovšem toto pochopitelně nikdy nebude zdát jako něco špatného, neboť pro tělesné lidi je honba za nedefinovatelnou „slastí“ jediným smyslem jejich života.

Kulty plodnosti, kulty ženských božstev, obětovávání dětí, míchání nápojů lásky a tisíce dalších forem uctívání a spolupráce s Mocnostmi života jsou velmi častým tématem pohádek a byly naprosto běžnou součástí kultur starověkých světových národů. Při mohutných uctívacích rituálech plných zvrhlých sexuálních orgií dostávali lidé od Mocností bezcennou „odměnu“ v podobě vzrušení podobné vzrušení sexuálnímu, často i přímo v podobě orgasmu. Některé silnější Mocnosti měly i schopnost při dostatečném stupni zasvěcení lidské tělo měnit a upravovat, zvětšit ho, zmenšit, propůjčit mu neodolatelnou sexuální přitažlivost, zvířecí rysy, nadlidskou sílu atd. Za to všechno si ovšem pochopitelně vybírají tu nejcennější odměnu – lidskou duši.

Mocnosti a Mluvící Obraz Šelmy

Při aplikaci netělesné komunikace do sexuálního života lidí přebírají Satanovy Mocnosti v podobě Ducha Bezbožnosti roli nové vůdčí maskulinity. Mluvící Obraz Šelmy se pak ženám prezentuje stejně jako Satan Evě v Edenu, tedy jako Systémová Šelma. Ta se staví do role partnera žen a společně pak vyjednávají s muži ve věcech lásky, rodiny a dětí. Vzhledem k plánům Systémové Šelmy změnil Mluvící Obraz ve třetí dekádě 21. století rétoriku vzhledem k ženám. Z Druhé Morálky stavící ženy do vůdčí role ve věcech rodin a dětí přechází do Třetí Morálky, která je charakterizována ztrátou zájmu o potřeby žen a silným tlakem na omezení počtu narozených dětí. To se na terminálech Mluvícího Obrazu Šelmy často komunikuje jako snaha o “depopulaci”.

V populárně-vědecké literatuře a časopisech se často setkáváme s krátkými zprávami o tom, že Vědci narazili na zvláštní fenomén mocností. Věda je však zde proto, aby sloužila Satanu a potírala jakékoliv náznaky, vedoucí k odhalení démonů a skutečné pravdy o duchovním světě. Proto jsou tyto zprávy vždy Vědou zadupány pod koberec a není jim věnován žádný prostor, protože takové zprávy jsou v rozporu s tím, jak Věda “oficiálně” lidi vyučuje svým učením.