Mocnosti

Mocnosti, Knížata a Mocnosti, vysvětlení

Pojem Mocnosti v Bibli označuje jednu z mnoha hierarchií duchovních služebních bytostí Boha Stvořitele, andělů. Tito duchové přímo podléhají Satanovi, který následně může konat jen podle Boží vůle a trvale Bohem daných Pravidel. V pozdějších textech Nového Zákona jsou Mocnosti zmíněny vedle „Knížat“ jako rozdělení padlých andělů (démonů), kteří se spolu se Satanem, vládcem všech Knížat a Mocností v ovzduší, ve vzpouře odvrátili od Boha.

Satan byl stvořen jako vládce Knížat a Mocností, poté však podlehl pýše a kvůli tomu, že vrcholem Božího stvoření je Člověk, a nikoliv Satan, se postavil do opozice vůči Bohu. Satan lidi považuje za nedobrý nápad, za bytosti nehodné být výsledkem Božího díla. Tato rebelie vůči Bohu ale přímo zapadá do Božího Plánu, neboť Satan nyní používá své Mocnosti k tomu, aby odvracel lidi od Boha.

Vláda Mocností

Ačkoli to zní sebedivněji, vláda Satana a Mocností nad světem dokonale zapadá do Božího plánu. Odvracení pozornosti od Boha je NUTNÉ, protože pokud by lidi od Boha nic neodvracelo, nic jiného než být s Bohem by lidé dělat prostě nemohli. Jelikož je Božím plánem vytvoření Člověka, který se může zcela SVOBODNĚ a NESTRANNĚ rozhodnout, je nutné, aby mohl každý z lidí upřít svou pozornost podle svého svobodného srdce. Zlé srdce ke zlým věcem, svaté oddělené srdce k Bohu.

Nutno ale říci, že tato vláda není něco, co by bylo součástí Stvoření od jeho samého počátku. Na samém počátku vše řídil a udržoval v chodu sám Bůh Stvořitel. Všechno vyzařovalo Boží slávu (po biblicku, Bůh byl „všechno ve všem“) a všechno poháněl On sám. Při pádu člověka do hříchu však došlo k porušení celého stvoření, Země byla zasažena kletbou smrti a vlády nad světem se zmocnil odpůrce Boha a lidí Satan a jeho démoni, Knížata a Mocnosti.

Mocnosti tedy nyní pohání a řídí tento svět a všechny jevy v něm, namísto Boha Stvořitele. Pomocí řízení a ovládání tělesných pudů bytostí pudí živé tvory, včetně člověka, ke konání zlých a nespravedlivých věcí podle satanských principů. Tyto principy jsou často ateistickými vědci označovány jako „zákon džungle“, a jsou založeny na smrti, požírání, boji, přežití nejsilnějšího atd. Neobsahují žádnou spravedlnost ani vyšší morálku, ale jsou svým způsobem pro smrtelné bytosti NUTNÉ k přežití. Mocnosti také řídí a ovlivňují i např. lidskou lásku, sexualitu a zamilovanost, ač se samozřejmě jedná o koncepty, které nejsou inherentně zlé a které existovaly už v době před pádem, kdy je samozřejmě ještě Mocnosti neřídily.

Světovláda Satana a Mocností je ale pouze dočasná. Až se Boží Syn Ježíš Kristus vrátí podruhé na Zemi, zruší vládu všech Mocností a Sil a odevzdá zpět Království Bohu Otci. Bůh pak bude opět všechno ve všem, tak jako na počátku. Principy hříchu, smrti a všechno co je s nimi spojeno zanikne a přestane existovat, jako by to nikdy ani nenastalo. Satan a Mocnosti budou posláni do věčné záhuby v ohnivém jezeře a spolu s nimi (bohužel) i všichni lidé, kteří nepřijali lásku k Pravdě, ale našli zalíbení v hanebnosti.

Kulty a uctívání Mocností

Démoni potřebují svádět lidi do lží a proto lidem ve svých falešných učeních nabízí možnosti obchodování s Mocnostmi. Pomocí mechanismu „vzrušení“ a následného „uspokojení“ manipulují Mocnosti s lidskou psychikou toužící po tělu příjemných, kladných smyslových prožitcích. Za provozování okultních a esoterních nauk člověk dostává od Mocností „odměnu“ v podobě nejrůznějších druhů vzrušení a uspokojení. Člověku rozsuzujícímu pouze podle tělesného rozumu (tedy podle vnějších smyslových vjemů, emocí a pocitů) se ovšem toto pochopitelně nikdy nebude zdát jako něco špatného, neboť pro lidi smýšlející podle tělesného rozumu je v principu vše, co jim dělá dobře a stimuluje jejich erotogenní zóny, automaticky „dobré“.

Kulty plodnosti, kulty ženských božstev, obětovávání dětí, míchání nápojů lásky a tisíce dalších forem uctívání a spolupráce s Mocnostmi jsou velmi častým tématem pohádek a byly naprosto běžnou součástí kultur starověkých světových národů. Některé silnější Mocnosti měly i schopnost při dostatečném stupni zasvěcení lidské tělo měnit a upravovat, zvětšit ho, zmenšit, propůjčit mu neodolatelnou sexuální přitažlivost, zvířecí rysy, nadlidskou sílu atd. Za toto všechno si ovšem pochopitelně vybírají tu nejcennější odměnu – lidskou duši.

Mluvící Obraz Šelmy

Mocnosti a Mluvící Obraz Šelmy

Při aplikaci netělesné komunikace do sexuálního života lidí přebírají Mocnosti v podobě Ducha Bezbožnosti roli nové vůdčí maskulinity. Mluvící Obraz Šelmy se pak ženám prezentuje stejně jako Satan Evě v Edenu, tedy jako Systémová Šelma. Ta se staví do role partnera žen a společně pak vyjednávají s muži ve věcech lásky, rodiny a dětí. Vzhledem k plánům Systémové Šelmy změnil Mluvící Obraz ve třetí dekádě 21. století rétoriku vzhledem k ženám. Z Druhé Morálky stavící ženy do vůdčí role ve věcech rodin a dětí přechází do Třetí Morálky, která je charakterizována ztrátou zájmu o potřeby žen a silným tlakem na omezení počtu narozených dětí. To se na terminálech Mluvícího Obrazu Šelmy často komunikuje jako snaha o “depopulaci”.

V populárně-vědecké literatuře a časopisech se často setkáváme s krátkými zprávami o tom, že Vědci narazili na zvláštní fenomén mocností. Věda je však zde proto, aby sloužila Satanu a potírala jakékoliv náznaky, vedoucí k odhalení démonů a skutečné pravdy o duchovním světě. Proto jsou tyto zprávy vždy Vědou zadupány pod koberec a není jim věnován žádný prostor, protože takové zprávy jsou v rozporu s tím, jak Věda “oficiálně” lidi vyučuje svým učením.