Nebe, Nová Planeta Země

V REKONSTRUKCI

Nebe je název pro duchovní prostor, kde přebývá Bůh a Boží Andělé. Toto místo ze svého principu nemůže sloužit jako místo existence duší toužících po vzdoru a rozbroji, sužovaných touhou po moci a trpících nezlomnou pýchou. Takový jedinec by působil velmi destruktivně a je nutné jej vyhostit. (viz. Luciferovo a démonské vyhoštění z Nebe, nazývané také „svržení na zem“.)

Lidé z Boha a lidé ze světa

Každý člověk má v životě stejnou možnost poznat Boha a pravdu. Jelikož je ale Bůh pánem Času, ještě než pro nás nastaly naše dny, již ví, jak vše dopadlo (nebo dopadne, dá se použít obojí vyjádření). Proto také Bůh ví, kteří lidé patří jemu. Tak se nemůže stát, že by někdo patřil Bohu a Bůh jej nenašel. Bůh vždy najde své lidi a dá se jim poznat, i když je to mnohdy velmi těžké. Ale Bůh zkrátil dny utrpení lidí tak, aby každý byl Bohem nalezen a poznal Boha.

Co Nebe není

V první řadě, Nebe není místo fyzikální, ale čistě duchovní, stejně jako Podsvětí. Bytosti obývající Nebe jsou duchové bez pohlaví, ba dokonce bez hmotné podoby (těla) jako takové. Z toho logicky vyplývá, že není možné, aby se v Nebi mohly odehrávat jakékoli běžné tělesné či fyzikální úkony, jaké známe z tohoto světa.

Učení démonů se snaží podsunout lidem falešné představy „nebe“ na základě tělesných pudů z Mocností, ale i nejrůznějších gnostických a okultních nauk. Nabízejí tedy ve falešném „jakonebi“ různé tělesné rozkoše a slasti, podbízející se „tělu“, tedy padlé, pudové lidské hříšné přirozenosti. Příkladem budiž například islám, a jeho představa „ráje“ jako nekonečné soulože se sedmdesáti pannami.

Nová Planeta Země

Konečné místo přebývání Božího lidu se nazývá Nová Planeta Země, která bude geometricky shodná s nynější Zemí pouze svým prostorovým umístěním od Slunce. Stará Země i vše, co je na ní bude zničeno v ohni (2. Petr 3,7-10). Tento oheň zničí všechny poklady tohoto světa i všechno, co kdy lidé i Satan a jeho Mocnosti vybudovali. Nic z toho nebude nadále pokračovat, takže všechny sliby o naplnění tělesných pudů či materiálních tužeb v „jakonebi“ jsou vlastně nesmyslné a bezpředmětné.

Církevní Organizace lidí kážou svod k nepravostem

Proto pozor na divné pojetí kázání Božího evangelia, které razí Církevní Organizace ve snaze získat co nejvíce členů bez ohledu na Pravdu. Místo toho, aby kázaly Boha, kážou takové Organizace zvláštní, výhodnou „dobrou zprávu“, že je možné „se nějakou obzvlášť kvalitní cestou dostat do nebe“. Prakticky je to ale jen klam a lákání na nesprávné důvody, proč si chtít zachránit život.

Pokora před Bohem není v žádném myslitelném případě ponižující pro člověka

Satan, vůdce démonů a mocností, se však snaží lidem namluvit a nalhat, že pokoření se před Bohem je ponižující, a že to nemohou nikdy dokázat. Nutí je kořit se jemu samotnému, Ďáblu, a sloužit mu. Za to lidi odměňuje prchavými okamžiky vzrušení a rozkoší (nejlevnější iluzorní odměna, která nic nestojí) , které přichází a odchází jako iluze. Cílem jeho snažení je, aby se lidé o Bohu nedozvěděli a aby Boha, svého Otce, zavrhli.

Lidé, co zůstávají věrni Satanu a jeho lžím, zůstanou odděleni od Boha, jsou destruktivní a nemohou tudíž žít věčně v Boží přítomnosti. Fyzická existence takových zaniká smrtí, ale jsou ještě jednou oživeni před Bohem k soudu. Tam poznají, že je spravedlivě čeká Druhá Smrt, úplný zánik jejich existence a anihilace v Ohnivém Jezeře. Je to vůči nim spravedlivé, neboť si tuto cestu zvolili dobrovolně a dobrovolně vyznali, že je vůle jejich vlastního stvořitele nezajímá. V místě zániku (Gehenna, Jezero Věčného Ohně) poté přestane působit síla Božího Stvoření, kterou nazýváme Čas a proto je tento zánik úplný a konečný.

Každý člověk dostane v průběhu svého života mnoho možností uvěřit v Boha a poznat Pravdu. Toho kterého tato možnost nezaujala a trvale ji odmítá, není možné násilím do věčného života v Boží přítomnosti dostat. Takový člověk prostě nemá zájem a je proto spravedlivé, že nepůjde tam, kam nechce.